Vliv pitného režimu na školní výsledky dětí

Žízeň je již projevem nedostatku vody v organizmu, dehydratace. Už mírná dehydratace je provázena horší výkonností. Například u školních dětí byly v době výuky prokázány výpadky krátkodobé paměti, horší koncentrace, snížená schopnost reaktivity na vyučovací proces.

Z několika studií2) zaměřených na dětskou populaci vyplynulo, že děti, respektive jejich rodiny pitný režim často podceňují. Příjem tekutin se ukázal jako nedostatečný zejména u dětí školního věku (nejvíce u 10–14letých), hlavně ráno s omezením příjmu tekutin při snídani, ale dále i ve škole. Výsledky studií ukázaly u dětí ve věku kolem 10 let, že pokud ráno nepřijmou alespoň 250 ml tekutin nebo v průběhu dopoledne (včetně snídaně) konzumují méně tekutin než 400 ml, jsou ve škole často dehydratované, což může mimo jiné vést ke zhoršené schopnosti soustředit se a následně k horším školním výsledkům.

Fyziologickým potřebám organizmu by měl odpovídat i výběr nápojů k zajištění správného pitného režimu. Vhodným zdrojem tekutin je přírodní pramenitá voda, čistá a neupravená, která je velmi kvalitní a neobsahuje chemické přídatné látky. Součástí každodenního pitného režimu by měly být také přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor).

Analýza jídelníčků včetně konzumace nápojů v rámci zmíněných studií prokázala, že je u dětí častá vyšší konzumace cukrů, které děti přijímají i prostřednictvím nápojů, a to zejména během školní výuky. Ze všech zkonzumovaných nápojů děti vypily doma 72 % slazených a ve škole 79 %. Celková konzumace cukrů byla ve všech věkových skupinách podstatně vyšší, než je doporučováno. V rámci prevence rozvoje chronických nezánětlivých onemocnění by měly být v naší výživě, včetně výživy dětí, především přirozeně se vyskytující sacharidy bez jejich zbytečného navyšování slazením. Cukry by měly tvořit méně než 10 % celkového energetického příjmu. Redukce příjmu cukrů je proto nezbytná, ve stravě stejně jako v nápojích.

1) Studii „Hodnocení stavu tělesných zásob hořčíku v populaci a potenciálního rizika jeho nedostatku“ provedl AquaLife Institute společně s Centrem pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové v roce 2012, zúčastnilo se jí celkem 100 osob ve věku 17–84 let.

2) Studie Společnosti pro výživu a studie iniciovaná AquaLife Institutem hodnotily 3–5 celodenních jídelníčků nutričním programem Nutridan a následné vyhodnotily výsledky více než 30 nutričních parametrů doporučenými referenčními dávkami pro příjem jednotlivých živin (DACH) včetně hodnocení vodní bilance a konzumace cukru. Celkem 5 studií proběhlo v roce 2007–2016, zúčastnilo se jich 2 792, 1 558, 485, 823 a 103 převážně dětských respondentů ve věku 4–18 let z celé ČR.