Pitný režim,
optimální množství

Pokud je dítě výlučně kojeno, není potřeba mu dodávat další tekutiny, a to ani v letním období. Nekojeným dětem je možné, po poradě s lékařem, začít podávat malé množství tekutiny po lžičkách po ukončení čtvrtého měsíce života, a to například při vyšší tělesné teplotě, silném pocení, ztrátě chuti k jídlu. Od začátku podávání nemléčných příkrmů se tekutiny již doplňovat musí. Nejvhodnější je kojenecká voda, ze které se připravují i čaje určené pro daný věk. Kojenecká voda má ze všech vod nejpřísnější limity pro nežádoucí látky, v první řadě pro dusičnany. Také pramenité a přírodní minerální vody určené pro kojence a přípravu kojenecké stravy musí splňovat limity pro kojeneckou vodu.

Pro děti je nejvhodnější čistá voda – kojenecká, pramenitá a slabě, případně středně mineralizovaná. Vodu je možné ochutit ovocem nebo bylinkami. Pitný režim dětí lze zpestřit bezkofeinovými čaji, vhodné jsou zejména bylinkové (například heřmánek, roibos, citronová tráva, máta), a částečně také neslazeným mlékem. Pokud je dítě aktivní, může i mírně slazený nápoj. Hodí se zejména před sportovní nebo jinou pohybovou aktivitou, kdy dítě energii bez problémů využije. Výhodné jsou v tomto směru ochucené minerální vody, obsahující méně cukru než voda se šťávou.

U minerálních vod je důležité sledovat jejich celkovou mineralizaci a množství jednotlivých rozpuštěných látek. Největší roli hraje obsah sodíku, který by neměl převyšovat množství 100 mg/1 l – tento limit splňují všechny slabě i středně mineralizované a dokonce také některé silně mineralizované vody. Pokud se dítě pohybuje v horku nebo intenzivně sportuje, může silně mineralizovaná voda plnit funkci iontového nápoje. V horku a při sportu z organizmu odchází nejen voda, ale i minerální látky (včetně sodíku), které je třeba tělu doplnit spolu s tekutinami. Silně mineralizované vody jsou vhodné také v případech, kdy dítě zvrací nebo má průjem.

Velmi obezřetní by rodiče měli být v případě slazených nápojů. Jednak z důvodu možného neúměrného zvýšení příjmu cukru a energie, jednak z důvodu výchovného. Děti si již od batolecího věku utváří základ stravovacích a režimových návyků, a pokud si v tomto období navyknou na sladkou chuť nápojů, budou je vyžadovat stále. Navíc častější pití slazených nápojů u dětí znamená riziko odmítání jídla. Dítě „najedené“ sladkými nápoji nemá potřebu jíst, a tím svůj rostoucí a vyvíjející se organizmus může ochuzovat o velmi důležité složky stravy. Pokud dítě dobře jí a k tomu pije cukr, zakládá si na nadváhu či obezitu. Pak už je jen krůček k dalším zdravotním obtížím, vedoucím k řadě závažných onemocnění.

Pro nastávající i kojící maminky je ideální k pití čistá, neochucená neperlivá voda, ideálně přírodní kojenecká, pramenitá nebo slabě a středně mineralizovaná, doplněná speciálními čaji pro těhotné a kojící matky. V opodstatněných případech a po konzultaci s ošetřujícím lékařem může nastávající maminka zařadit do svého pitného režimu i vody silně mineralizované nebo léčivé, například pro doplňování hořčíku, jódu aj.

V prvním trimestru trpí spousta žen nevolnostmi nebo nechutenstvím, a tak pro ně může být pití čisté neperlivé vody naprosto nepřijatelné. V tom případě si mohou pomoci například ovocným čajem bez cukru, teplým i vychlazeným, vodou ochucenou ovocem nebo mátou. Stejně tak může pomoci jemně perlivá voda a minerálka, hodně naředěný nekyselý džus (broskve, mandarinky, multivitamin, hruška apod.) nebo voda s trochou kvalitního ovocného sirupu. Po prvním trimestru a při kojení už se obvykle žaludek i chuťové buňky uklidní – toho je třeba využít a vrátit se k pití přírodních neochucených vod.

Základem pitného režimu by měla být pramenitá voda a dále slabě nebo středně mineralizované vody, kombinované s čaji, ředěnými 100% džusy nebo přírodními ovocnými a zeleninovými šťávami. Množství i složení doporučených tekutin je velmi variabilní a závisí na aktuálním zdravotním stavu, ale také na druhu zaměstnání a denním režimu jednotlivce. Lišit se bude například u osob se sedavým zaměstnáním a fyzicky aktivnějších pracujících. Specifické požadavky pak budou mít lidé pracující v horkých či prašných provozech, stejně jako v provozech chladných. V neposlední řadě hraje roli i způsob trávení volného času.

Při velké zátěži v namáhavých provozech, v letním období, při sportu a horečce, zvracení nebo průjmu z organizmu odchází nejen voda, ale i minerální látky, které je třeba tělu doplnit spolu s tekutinami. K tomu jsou vhodné silně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l.

Vhodné pro seniory jsou pramenité nebo slabě a středně mineralizované vody, doplněné ovocnými nebo bylinnými čaji (s přihlédnutím k účinku jednotlivých bylinek), ředěnými ovocnými a zeleninovými šťávami nebo ředěnými 100% džusy. Silně mineralizované vody by měly být konzumovány s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Senioři velice často trpí dehydratací, kterou způsobuje snížený pocit žízně, porucha regulace příjmu tekutin nebo psychické aspekty. Dehydratací se zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (například rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob, trombotických změn v cévách, ale také nejistota, nestabilita až stavy zmatenosti. U seniorů je proto důležitá vědomá a řízená pravidelná hydratace.

Sportovní výkony s sebou přináší zvýšené nároky na příjem tekutin, a to před výkonem, v jeho průběhu i po něm. Zatímco před sportovní aktivitou by měla být základem pitného režimu voda, čaj apod. (v podstatě běžný pitný režim), v průběhu výkonu a po něm už záleží na intenzitě, délce a místě výkonu sportovní aktivity. Během zátěže, hlavně při vyšším pocení a vyšší okolní teplotě, se doporučuje pít nejen vodu, ale přidat i minerálky (slabě, středně či silně mineralizované), případně nápoje obsahující cukr (jako zdroj energie pro svalovou činnost). Tuto funkci mohou plnit také specializované iontové energetické nápoje, jejichž konzumaci by však měl každý sportovec konzultovat s odborníkem. Po zátěži tělo potřebuje doplnit zejména hořčík, vápník a draslík, například cíleným výběrem nápojů obsahujících tyto minerální látky nebo vhodnou svačinou, případně specializovanými sportovními výrobky.

Méně náročné aktivity:
chůze v lehkém terénu, lehké domácí práce, méně náročné sjezdové lyžování apod. – při těchto činnostech doplňujeme zejména vodu s běžným množstvím minerálních látek, jako médium k ochlazování organizmu. Mezi vhodné nápoje patří kojenecké, pramenité a nízce nebo středně mineralizované vody, pokud se například kvůli okolní teplotě více potíme, je přínosné pít i více mineralizované vody. Můžeme pít také kohoutkovou vodu, nicméně pro doplňování tekutin při fyzické zátěži nemusí být vždy dobrou volbou, záleží na jejím složení.

Středně náročné aktivity:
těžší domácí práce, lehčí výlet na běžkách, chůze v těžším terénu, rychlejší běh v lehkém terénu aj. – při těchto činnostech, pokud přesahují 40 minut, doplňujeme nejen vodu a minerální látky prostřednictvím slabě a středně mineralizovaných vod, ale také energii. Možným doplňkem pitného režimu jsou proto i mírně slazené minerálky (do 5 gramů cukru na 100 ml), případně izotonický nebo v teplém období hypotonický nápoj, který připravíme třeba smícháním teplého čaje ze středně mineralizované vody s trochou soli, medu a citrónu. Pokračuje-li zátěž delší dobu, pravidelně každých 15 minut doplňujeme minimálně 2 dcl tekutin. Můžeme přidat i malou műsli tyčinku bez polevy. Pokud je výkon očekávaný (víme, že půjdeme sportovat nebo na výlet), je vhodné přiměřeně zavodnit organizmus ještě před začátkem aktivity. Po skončení aktivity pak postupně vypijeme alespoň půl litru, lépe však litr středně mineralizované vody s vyšším obsahem hořčíku a draslíku, v případě výraznější námahy i speciální regenerační sportovní nápoj.

Velmi náročné aktivity:
rychlý běh na běžkách, vysokohorská turistika, velmi intenzivní lyžování na těžkých svazích atd. – při dlouhotrvajících náročných aktivitách je velmi důležité doplňovat vodu, minerální látky i zdroje energie. K tomu slouží izotonické sportovní nápoje s přidanými cukry a také silně mineralizované vody. Ztráta vody, minerálních látek a zároveň velká spotřeba energie po delší dobu klade velké nároky na organizmus a je naprosto nezbytné doplňovat tekutiny i energii před začátkem, v průběhu a samozřejmě i po skončení zátěže. U intenzivních sportovních činností hrozí už po jedné až jedné a půl hodině takový stupeň dehydratace, který může vyvolat velmi těžkou únavu. Po dvou až třech hodinách může kombinace intenzivní sportovní zátěže, vyšší teploty prostředí, stresu a nedostatku tekutin ohrožovat zdraví, u oslabených jedinců dokonce život (kardiaci, diabetici). Ztráty tekutin se mohou podle prostředí pohybovat až okolo dvou litrů za hodinu.

V horkých letních dnech nevnímáme díky proudění vzduchu pocit horka a můžeme se velmi rychle přehřát z nedostatku tekutin obecně – nejen při sportování, ale třeba i jen při práci na zahradě. Tělo pak ztrácí s tekutinami také minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík), které je zapotřebí doplnit spolu s tekutinami. K tomu se velmi dobře hodí minerálky. Základem letního pitného režimu by měla být čistá voda a přírodní minerální vody (pro doplnění vypocených a aktivitami spotřebovaných minerálních látek), doplněné ředěnými 100% džusy, ovocnými a zeleninovými šťávami nebo nealkoholickými nepřislazovanými míchanými nápoji. V horkých dnech není vhodné pít bez přísunu dalších tekutin kávu a silný černý čaj. Podávané nápoje by neměly být příliš studené.

Stejné nároky na pitný režim přináší i zima. Je to dáno mrazivým počasím i pobytem ve vytápěných prostorech, kdy mráz a suchý vzduch vysušují sliznice, a zvyšují tak nároky na příjem tekutin. Přechody z tepla do zimy zase kladou zvýšené nároky na termoregulační systém, který do značné míry ovlivňují tekutiny v těle. Organizmus proto musí být dobře hydratovaný, aby zvládal výkyvy vnější teploty bez změny tělesné teploty. A i když si toho možná tolik nevšímáme, třeba díky kvalitnímu funkčnímu oblečení, také v rámci zimních aktivit (chůze v hlubokém sněhu, zimní sporty, stavění sněhuláka, koulování, odhrabávání sněhu apod.) se potíme a ztrácíme tekutiny, které je třeba doplnit.

Dostatečný příjem tekutin je proto důležitý v zimě stejně jako v létě. Jediný rozdíl je snad v teplotě podávaných nápojů. V zimě přicházejí více ke slovu nápoje teplé, které zrychlí prokrvení a organizmus se po návratu z chladu do tepla rychleji rozehřeje. Jen pozor na klasické zahřívací nápoje, jako je svařené víno, grog nebo horký punč. V první chvíli sice krásně zahřejí, jenže poté se působením alkoholu roztáhnou cévy a místo toho, abychom si teplo uchovali, ho začneme ztrácet. Tepelná rovnováha rychle zmizí a nám je za chvíli ještě větší zima než před vypitím nápoje na zahřátí. Díky účinkům alkoholu navíc nemusíme chlad tak intenzivně vnímat a prochladnutí hrozí tím snáze.

Ať už cestujeme v jakoukoli roční dobu, stejně jako pravidelný režim stravování bychom měli dodržovat i pravidelný příjem tekutin, který se prakticky nemusí lišit od toho běžného. Jen při cestování do zahraničí je dobré počítat s tím, že nemusí být vždy k dispozici zdroj vhodných tekutin k pití. Konzumace vody a nápojů včetně ledu z neprověřených zdrojů by se nemusela vyplatit. V tomto případě je vhodné používat raději nápoje balené.